OD BATERIÍ K PRVNÍMU DYNAMU
Po objevení elektrických jevů lidé usilovali o praktické využití elektrické energie. Velkým přínosem byly
pro lidstvo objevy telegrafu a telefonu. První elektrické
stroje byly zcela závislé na výkonu galvanických
článků, baterií, a proto zpočátku nenašly praktické uplatnění. Až když
Werner Siemens sestrojil fungující dynamo,
byly vybudovány první elektrárny a elektřina začala opravdu sloužit - k
osvětlení, v dopravě, k pohonu strojů v továrnách či k tavení kovů v hutích a
slévárnách. Nejprve se využíval stejnosměrný
proud, jehož možnosti, vzhledem k tomu, že jej nebylo možno transformovat, byly
značně omezené. Později nastoupil vítěznou cestu do domácností a továren proud
střídavý. Zásluhou českých elektroinženýrů Františka
Křižíka a Emila Kolbena se naše země
podílely významnou měrou na elektrotechnickém pokroku lidstva.
 |
L. Galvani |
Elektřina byla jedním z mála jevů, které zůstaly lidstvu po dlouhá a dlouhá
staletí více méně utajeny. Až teprve v 17. století se začalo s prvními pokusy se statickou elektřinou. Objevy
elektrochemických zdrojů proudu L.
Galvanim v roce 1786 a zejména pak objev indukčního zákona v roce 1831 Michaelem Faradayem vedly k
sestrojení prvních magnetoelektrických strojů.
 |
Michael Faraday |
Ty však mohly využívat elektrickou energii jen omezeně, tak jak jim to dovolovaly
vnější zdroje, jimiž byly galvanické články. Například německý inženýr Moritz
Hermann Jacobi zdokonalil v ruském Petrohradě elektromotor, kterým dokonce poháněl již
roku 1838 po řece Něvě člun. Pro příliš vysokou cenu baterií však musel pokusů
záhy zanechat.
 |
Alessandro Volta |
Od dob italského fyzika Alessandra
Volty, vynálezce elektrického článku (1800), se sice mnozí vědci a
technici stále pokoušeli o zdokonalování galvanických článků (například roku
1866 vynálezce suché baterie Georges Leclanché), ale výsledky jejich snažení
nestačily, kromě telegrafu a telefonu, na praktické využití elektrické energie.
Historický obrat nastal o rok později, v roce 1867, kdy se německému vynálezci a
podnikateli Werneru von Siemensovi podařilo zkonstruovat moderní
dynamoelektrický stroj, v němž použil k vytvoření magnetického pole namísto trvalých
magnetů elektromagnety. Vynález dynama
umožňoval výrobu elektřiny ve velkém množství. Siemens tehdy napsal: "V
současné době technika umožňuje vyrábět levně a pohodlně neomezeně veliký
elektrický proud, který je k dispozici jako pracovní síla."
Německý vynálezce a podnikatel Werner
von Siemens se narodil v roce 1816. Z finančních důvodů si nemohl dovolit
civilní studia, a tak se roku 1838 stal důstojníkem pruského dělostřelectva. Již
během vojenské služby vynikl mnoha vynálezy z oboru elektrotechniky: vyvinul postup pro
galvanické pokovováni, ručičkový tiskací telegrafní přistroj a izolaci
elektrického kabelu.
 |
Werner von Siemens |
Jeho firma, kterou založil spolu s mechanikem Johannem Georgem Halskem, zřizovala
telegrafní vedení na celém světě a kladla i podmořské kabely. Roku 1866 vyrobil
elektrické dynamo, roku 1879 prototyp elektrické lokomotivy, o rok později zkonstruoval
výtah a roku 1881 tramvaj. Za své zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu.
Úspěšnými vynálezci i podnikateli byli i další dva Siemensovi bratři, Friedrich a
Wilhelm. Spolu vyvinuli plynovou pec pracující při vysokých teplotách. Zajímavostí
je, že každý z bratrů působil v jiné zemi. Nejstarší Werner zůstal v Německu, Wilhelm působil v Anglii, kde byl povýšen
do šlechtického stavu, a nejmladší Friedrich pracoval v Rusku, kde založil tamní
telegrafní síť.
|