OD BATERIÍ K PRVNÍMU DYNAMU

Po objevení elektrických jevů lidé usilovali o praktické využití elektrické energie. Velkým přínosem byly pro lidstvo objevy telegrafu a telefonu. První elektrické stroje byly zcela závislé na výkonu galvanických článků, baterií, a proto zpočátku nenašly praktické uplatnění. Až když Werner Siemens sestrojil fungující dynamo, byly vybudovány první elektrárny a elektřina začala opravdu sloužit - k osvětlení, v dopravě, k pohonu strojů v továrnách či k tavení kovů v hutích a slévárnách. Nejprve se využíval stejnosměrný proud, jehož možnosti, vzhledem k tomu, že jej nebylo možno transformovat, byly značně omezené. Později nastoupil vítěznou cestu do domácností a továren proud střídavý. Zásluhou českých elektroinženýrů Františka Křižíka a Emila Kolbena se naše země podílely významnou měrou na elektrotechnickém pokroku lidstva.

L. Galvani

Elektřina byla jedním z mála jevů, které zůstaly lidstvu po dlouhá a dlouhá staletí více méně utajeny. Až teprve v 17. století se začalo s prvními pokusy se statickou elektřinou. Objevy elektrochemických zdrojů proudu L. Galvanim v roce 1786 a zejména pak objev indukčního zákona v roce 1831 Michaelem Faradayem vedly k sestrojení prvních magnetoelektrických strojů.

Michael Faraday

Ty však mohly využívat elektrickou energii jen omezeně, tak jak jim to dovolovaly vnější zdroje, jimiž byly galvanické články. Například německý inženýr Moritz Hermann Jacobi zdokonalil v ruském Petrohradě elektromotor, kterým dokonce poháněl již roku 1838 po řece Něvě člun. Pro příliš vysokou cenu baterií však musel pokusů záhy zanechat.

Alessandro Volta

Od dob italského fyzika Alessandra Volty, vynálezce elektrického článku (1800), se sice mnozí vědci a technici stále pokoušeli o zdokonalování galvanických článků (například roku 1866 vynálezce suché baterie Georges Leclanché), ale výsledky jejich snažení nestačily, kromě telegrafu a telefonu, na praktické využití elektrické energie. Historický obrat nastal o rok později, v roce 1867, kdy se německému vynálezci a podnikateli Werneru von Siemensovi podařilo zkonstruovat moderní dynamoelektrický stroj, v němž použil k vytvoření magnetického pole namísto trvalých magnetů elektromagnety. Vynález dynama umožňoval výrobu elektřiny ve velkém množství. Siemens tehdy napsal: "V současné době technika umožňuje vyrábět levně a pohodlně neomezeně veliký elektrický proud, který je k dispozici jako pracovní síla."

Německý vynálezce a podnikatel Werner von Siemens se narodil v roce 1816. Z finančních důvodů si nemohl dovolit civilní studia, a tak se roku 1838 stal důstojníkem pruského dělostřelectva. Již během vojenské služby vynikl mnoha vynálezy z oboru elektrotechniky: vyvinul postup pro galvanické pokovováni, ručičkový tiskací telegrafní přistroj a izolaci elektrického kabelu.

Werner von Siemens

Jeho firma, kterou založil spolu s mechanikem Johannem Georgem Halskem, zřizovala telegrafní vedení na celém světě a kladla i podmořské kabely. Roku 1866 vyrobil elektrické dynamo, roku 1879 prototyp elektrické lokomotivy, o rok později zkonstruoval výtah a roku 1881 tramvaj. Za své zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu. Úspěšnými vynálezci i podnikateli byli i další dva Siemensovi bratři, Friedrich a Wilhelm. Spolu vyvinuli plynovou pec pracující při vysokých teplotách. Zajímavostí je, že každý z bratrů působil v jiné zemi. Nejstarší Werner zůstal v Německu, Wilhelm působil v Anglii, kde byl povýšen do šlechtického stavu, a nejmladší Friedrich pracoval v Rusku, kde založil tamní telegrafní síť.