ELEKTRÁRNY
Pro průmyslové potřeby a pro široké využití v dopravě a v domácnostech se elektrická energie vyrábí v elektrárnách.
V tzv. klasických tepelných
elektrárnách se v kotli ohřívá voda, přeměňuje se v páru a ta uvádí do pohybu turbínu. Turbína pohání alternátor, který vyrábí elektrickou
energii, jež je odváděna vedeními vysokého napětí.
 |
Schéma funkce spalovací tepelné
elektrárny |
Teplo se v tepelných elektrárnách vytváří v kotli spalováním fosilního paliva (tuhým palivem bývá
černé a hnědé uhlí, kapalným palivem je ropa, oleje, mazut, plynným palivem je zemní plyn) nebo štěpením atomů.
Jaderné elektrárny jsou
tedy také tepelnými elektrárnami a od elektráren na fosilní paliva se liší tím,
že mají místo parního kotle reaktor, v němž v jaderném palivu probíhá
řízená řetězová štěpná reakce.
Jaderným palivem bývá přírodní uran, uran
obohacený izotopem U235 nebo plutonium.
Vodní elektrárny
pohání voda z řek, příliv a odliv moře nebo energie mořských vln. Vodní turbíny lze spustit během několika
minut. Vodní energii, která je okamžitě k
dispozici, lze proto jednoduše využít při náhlém zvýšení poptávky po elektrické
energii. Vodní elektrárny nejsou tak složité jako elektrárny tepelné. Nepotřebují
kotelnu a mají jednodušší turbíny.
Lze je ovládat i dálkově a k obsluze stačí méně zaměstnanců. Vhodně
doplňují tepelné elektrárny v elektrizační
soustavě. Nevýhodou je, že nemohou stát všude pouze tam, kde je dostatečný
spád vody nebo kde je možné v nádrži naakumulovat dostatečné množství vody. Přílivové a příbojové elektrárny, nebo dokonce
elektrárny využívající mořského vlnění lze stavět jen na příhodných místech.
 |
Ve světě pracují i sluneční
a větrné elektrárny, ale zatím
jen v zanedbatelném množství, protože sluneční
a větrnou energii ještě nedokážeme
dostatečně účelně využít. Sluneční a větrné elektrárny k výrobě určitého
množství energie potřebují nesrovnatelně více prostoru než klasické elektrárny.
Na některých vhodných místech se stavějí geotermální
elektrárny, které využívají tepla z nitra Země.
Řádově více energie z hmoty by bylo možné získat v elektrárnách
pracujících na principu jaderné fúze. Je to však energetický zdroj, jehož
využití bude prakticky možné až v budoucnu. I tady však fúze bude pouze zdrojem
tepla, které se na elektřinu přemění až po několikanásobné energetické
přeměně, na jejímž konci stojí elektrický stroj - generátor.
|