PRÁCE SE ZÁŘENÍM
 |
S radioaktivními materiály
se manipuluje
v tzv. rukavicové skříni. |
Člověk pracující s radioaktivním
zářením je vystaven tzv. profesionálnímu ozáření. Mnoho lidí pracuje
s radioaktivními materiály, např. v nemocnicích, laboratořích, v průmyslu a v jaderných elektrárnách. Jiní nepracují s
radioaktivním materiálem, ale ve svém zaměstnání obdrží větší dávku od
přírodního pozadí, např. letci v nadzvukových letadlech, horníci atd.
Profesionální ozáření je relativně časté, protože záření a radioaktivní
materiály se běžně používají v medicíně, průmyslu i zemědělství. Lékař nebo
veterinář pracující s rentgenem obdrží kolem pětiny mSv záření ročně navíc. Letci obdrží
ročně kolem dvou mSv navíc z kosmického záření. Největší dávkový ekvivalent
byl zaznamenán u pilota Concordu:17 mSv. Horníci v dolech jsou vystaveni velkým
dávkám radonu a thoronu, což představuje
kolem 1,2 mSv ročně. Dávky jsou tím nižší, čím lepší je ventilace v dolech.
 |
S vysoce radioaktivními
materiály se pracuje v tzv. horkých komorách, a to pomocí manipulátorů. |
Všeobecně lze říci, že průměrné roční dávky, které obdrží pracovníci
profesionálně se zabývající ionizujícím zářením a radionuklidy, jsou podstatně nižší než
individuální dávkové limity. Radiační ochrana může sloužit jako příklad pro
jiné bezpečnostní disciplíny díky dvěma základním pravidlům:
- prvním je předpoklad, že každá
úroveň záření nad nulovou úrovní přináší určité riziko poškození zdraví
- druhým je ochrana budoucích generací
před aktivitami, které uskutečňujeme v současné době.
|