 |
Výstavba finského hlubinného
úložiště ve skále. |
HLUBINNÁ ÚLOŽIŠTĚ
Jako hlubinná úložiště se
označují účelově zbudované a nebo zrenovované podzemní struktury umístěné do
hlubokých geologických formací mimo přímý dosah biosféry. Jsou určené k trvalému
uložení dlouhodobě, resp. prakticky trvale nebezpečných látek. Jednoznačná
přednost před úpravou starších důlních děl se dává zbudování úložiště
nového, speciálního, neboť doly bývají v místech geologických poruch, puklin, žil
a tudíž nejsou dostatečně těsné proti spodní vodě a jiným vlivům. Při jejich
provozu též docházelo k rozrušování okolní horniny např. trhacími pracemi.
Úložiště musí být zbudováno v neporušeném nebo minimálně porušeném
geologickém prostředí, v oblasti, kde nehrozí vulkanická činnost, zemětřesení,
zaplavení mořem nebo zalednění. Termínem dlouhodobě je označováno období
srovnatelné s geologickými časovými měřítky, tedy časové úseky delší než 10
000 let, ale spíše 40 000 -100 000 let. Nedá se předpokládat, že by bylo možné
uchovat po tak dlouhou dobu informaci o blokování nějaké lokality a její příčině.
 |
Bezpečnostní bariéry
hlubinného úložiště |
Proto všechny práce směřují k tomu, aby byl znemožněn jakýkoliv kontakt
budoucích pokolení s uloženým materiálem, a to ať vědomý nebo náhodný. Hlubinný
úložný systém nebyl ještě nikde zprovozněn, avšak v řadě států existují
rozsáhlé programy jeho vývoje. Vybudování hlubinného úložiště předchází
finančně i časově náročná výzkumná a vývojová činnost a průzkumné práce.
Průzkum trvá v různých zemích 20-40 let a spotřebuje celkem 50-70 % finančních
nákladů určených na úložiště. Výstavba se plánuje ve všech případech zhruba
na 10 let.
Důležitou součást dokumentace úložiště tvoří bezpečnostní zpráva, která
vyhodnocuje možnosti vlivu odpadů na člověka. Musí dokázat, že navržený úložný
systém má takové parametry, že nedojde k proniknutí radionuklidů ke člověku po celou dobu
existence úložiště. Životnost inženýrských bariér se odhaduje na 300 let.
Životnost hmoty, ve které jsou znehybněny radionuklidy je až 1 milion let. Stabilita
geologických formací, do nichž jsou úložiště umisťována je nejméně 70 milionů
let. Úložiště se v průběhu provozu i po zaplnění a uzavření pečlivě
kontrolují, pomocí hydrogeologických vrtů se sledují spodní vody v okolí.
Matematické modelování se používá pro bezpečnostní rozbory úložišť. Migrace
radionuklidů se dá studovat i na příkladech ze samotné přírody.
|