POROVNÁVÁNÍ RADIOAKTIVNÍCH A NERADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ

Na otázku, jsou-li horší radioaktivní odpady nebo jedovaté odpady chemické, nelze odpovědět. Záleží totiž především na tom, jak s nimi člověk zachází, co podniká pro to, aby byly nebezpečné co nejméně.

Takovéto množství zesklovatělých vysokoaktivních odpadů by vzniklo, kdyby člověk po celý svůj život spotřebovával jen elektřinu vyrobenou v jaderných elektrárnách.

Riziko doprovázející radioaktivní odpady je dobře definováno týká se ionizujícího záření. Na rozdíl od jiných průmyslových činností je riziko záření dobře známo od počátku rozvoje jaderné vědy atechniky, a proto se účinná ochranná opatření proti záření uskutečňují již předem a nikoliv, jako je tomu u jiných činností, až následně, když se již škodlivé následky pro zdraví nebo životní prostředí projevily.
Vzhledem k vysokému energetickému obsahu uranu je množství radioaktivních odpadů z jaderné energetiky relativně malé. v porovnání s množstvím odpadů vznikajícím při výrobě stejného množství elektřiny v klasických elektrárnách. Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW potřebuje ročně kolem 30 t uranového paliva, zatímco srovnatelná uhelná elektrárna potřebuje denně 11 vlaků uhlí. Celkové množství vyhořelého paliva je tedy také asi 30 t. Bude-li přepracováno, znamená to, že 97 % paliva se recykluje na nové palivo a vysokoaktivních odpadů přeměněných na sklo zůstane jen asi 1 t. Kromě toho jaderná elektrárna vyprodukuje za rok cca 40 m³ nízkoaktivních a 10 m³ středně aktivních odpadů. Uhelná elektrárna o výkonu 1000 MW zanechá ročně kolem 7 milionů tun odpadů, zejména ve formě odpadních plynů CO₂, SO₂, prachu a popele. Pevné odpady obsahují též těžké kovy, jako kadmium, arzén, rtuť, které nikdy neztrácejí svou toxicitu. Tyto odpady obsahují též kancerogenní chemické látky a přírodní radioaktivní prvky.

Mezisklad vitrifikovaných odpadů v Sellafieldu v Anglii

Ve Velké Británii se ročně vyprodukuje na 40 milionů m³ toxických průmyslových odpadů, což je množství, které by zaplnilo řeku Temži v délce téměř 100 km. Naproti tomu britský jaderný průmysl vyprodukuje ročně nízkoaktivní odpady v množství, které by se vešlo na malé parkoviště aut. Pro skladování středně aktivních odpadů by stačilo 20 londýnských autobusů a zeskelněné vysokoaktivní by zaplnily jedno taxi.
Ve Spolkové republice Německo vzniká ročně na 500 milionů tun nejrůznějších odpadů, z nichž asi 10 %, tj. 50 milionů tun, jsou potenciálně nebezpečné odpady. Asi 4 miliony tun jsou považovány za tzv. zvláštní odpady. Z těchto zvláštních odpadů tvoří radioaktivní odpady 13 %.
Díky malému objemu radioaktivních odpadů produkovanému jedním reaktorem je i celkové množství těchto odpadů v celosvětovém měřítku relativně malé.
Existují přísné národní a mezinárodní předpisy a standardy pro manipulaci s radioaktivními odpady od jejich vzniku až po jejich konečné uložení. Kontrola radioaktivních odpadů je uskutečňována nezávislými orgány, aby se zabránilo zneužití.
Pokud jsou radioaktivní odpady něčím výjimečné, pak jejich výjimečnost spočívá v pozornosti, s jakou se s nimi manipuluje a jak jsou izolovány od živé přírody. Péče, jaká se věnuje v jaderném průmyslu radioaktivním odpadům, může být příkladem i pro konvenční průmyslová odvětví.

Co můžeme říci o jiných nebezpečných odpadech:

Neexistuje jediné dobře definovatelné riziko, ale vícenásobná rizika týkající se například hořlavých, korozivních nebo toxických vlastností odpadů.
Nebezpečné odpady jsou produkovány v obrovských množstvích z velmi širokého počtu zdrojů od odpadů z domácností až po průmyslové odpady z různých odvětví, jež nelze jasně identifikovat. Mnoho z nich je ponecháno na otevřených skládkách nebo volně vypouštěno do životni'ho prostředí.
Vědecké základy pro hodnocení a kontrolu rizik a vypracování norem a kritérií pro ochranu obyvatelstva a životni'ho prostředí existují pouze pro některé z těchto odpadů, nejsou však sladěny v mezinárodním měřítku jako je tomu u radioaktivních odpadů.
Činnosti vedoucí k tvorbě nebezpečných odpadů většinou nejsou podrobeny ústřední kontrole vzhledem k rozdílným zdrojům odpadů, neboť taková kontrola je nesmírně obtížná.

Náklady

Zneškodňování radioaktivních odpadů je velmi drahé. Proto každý provozovatel jaderné elektrárny již od počátku provozu ukládá na zvláštní fond část peněz získaných za elektřinu, kterou elektrárna vyrobí. Z každé prodané kilowatthodiny je kousek určen na budoucí likvidaci odpadu a celé elektrárny po skončení provozu. V České republice to činí 10 haléřů na každou kilowatthodinu. Jaderná energetika tak pamatuje na budoucnost. Je to zodpovědný a v celém průmyslu ojedinělý přístup.