POROVNÁVÁNÍ RADIOAKTIVNÍCH A
NERADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ
Na otázku, jsou-li horší radioaktivní odpady
nebo jedovaté odpady chemické, nelze
odpovědět. Záleží totiž především na tom, jak s nimi člověk zachází, co
podniká pro to, aby byly nebezpečné co nejméně.
 |
Takovéto množství
zesklovatělých vysokoaktivních odpadů by vzniklo, kdyby člověk po celý svůj život
spotřebovával jen elektřinu
vyrobenou v jaderných elektrárnách. |
Riziko doprovázející radioaktivní odpady je dobře definováno týká se ionizujícího záření. Na rozdíl od jiných
průmyslových činností je riziko záření dobře známo od počátku rozvoje jaderné
vědy atechniky, a proto se účinná ochranná opatření proti záření
uskutečňují již předem a nikoliv, jako je tomu u jiných činností, až následně,
když se již škodlivé následky pro zdraví nebo životní prostředí projevily.
Vzhledem k vysokému energetickému obsahu uranu
je množství radioaktivních odpadů z jaderné
energetiky relativně malé. v porovnání s množstvím odpadů vznikajícím při
výrobě stejného množství elektřiny v klasických
elektrárnách. Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW potřebuje ročně kolem 30 t uranového paliva, zatímco srovnatelná uhelná elektrárna potřebuje denně 11 vlaků
uhlí. Celkové množství vyhořelého paliva je tedy také asi 30 t. Bude-li
přepracováno, znamená to, že 97 % paliva se recykluje na nové palivo a
vysokoaktivních odpadů přeměněných na sklo zůstane jen asi 1 t. Kromě toho
jaderná elektrárna vyprodukuje za rok cca 40 m3 nízkoaktivních a 10 m3
středně aktivních odpadů. Uhelná elektrárna o výkonu 1000 MW zanechá ročně kolem
7 milionů tun odpadů, zejména ve formě odpadních plynů CO2, SO2,
prachu a popele. Pevné odpady obsahují též těžké kovy, jako kadmium, arzén, rtuť,
které nikdy neztrácejí svou toxicitu. Tyto odpady obsahují též kancerogenní
chemické látky a přírodní radioaktivní
prvky.
 |
Mezisklad vitrifikovaných
odpadů
v Sellafieldu v Anglii |
Ve Velké Británii se ročně vyprodukuje na 40 milionů m3
toxických průmyslových odpadů, což je množství, které by zaplnilo řeku Temži v
délce téměř 100 km. Naproti tomu britský jaderný průmysl vyprodukuje ročně
nízkoaktivní odpady v množství, které by se vešlo na malé parkoviště aut. Pro
skladování středně aktivních odpadů by stačilo 20 londýnských autobusů a
zeskelněné vysokoaktivní by zaplnily jedno taxi.
Ve Spolkové republice Německo vzniká ročně na 500 milionů tun nejrůznějších
odpadů, z nichž asi 10 %, tj. 50 milionů tun, jsou potenciálně nebezpečné odpady.
Asi 4 miliony tun jsou považovány za tzv. zvláštní odpady. Z těchto zvláštních
odpadů tvoří radioaktivní odpady 13 %.
Díky malému objemu radioaktivních odpadů produkovanému jedním reaktorem je i
celkové množství těchto odpadů v celosvětovém měřítku relativně malé.
Existují přísné národní a mezinárodní předpisy a standardy pro manipulaci s
radioaktivními odpady od jejich vzniku až po jejich konečné uložení. Kontrola
radioaktivních odpadů je uskutečňována nezávislými orgány, aby se zabránilo
zneužití.
Pokud jsou radioaktivní odpady něčím výjimečné, pak jejich výjimečnost spočívá
v pozornosti, s jakou se s nimi manipuluje a jak jsou izolovány od živé přírody.
Péče, jaká se věnuje v jaderném průmyslu radioaktivním odpadům, může být
příkladem i pro konvenční průmyslová odvětví.
Co můžeme říci o jiných nebezpečných odpadech:
Neexistuje jediné dobře definovatelné riziko,
ale vícenásobná rizika týkající se například hořlavých, korozivních nebo
toxických vlastností odpadů.
Nebezpečné odpady jsou produkovány v obrovských množstvích z velmi širokého počtu
zdrojů od odpadů z domácností až po průmyslové odpady z různých odvětví, jež
nelze jasně identifikovat. Mnoho z nich je ponecháno na otevřených skládkách nebo
volně vypouštěno do životni'ho prostředí.
Vědecké základy pro hodnocení a kontrolu rizik a vypracování norem a kritérií pro
ochranu obyvatelstva a životni'ho prostředí existují pouze pro některé z těchto
odpadů, nejsou však sladěny v mezinárodním měřítku jako je tomu u radioaktivních
odpadů.
Činnosti vedoucí k tvorbě nebezpečných odpadů většinou nejsou podrobeny
ústřední kontrole vzhledem k rozdílným zdrojům odpadů, neboť taková kontrola je
nesmírně obtížná.
Náklady
Zneškodňování radioaktivních odpadů je velmi drahé. Proto každý provozovatel
jaderné elektrárny již od počátku provozu ukládá na zvláštní fond část peněz
získaných za elektřinu, kterou elektrárna vyrobí. Z každé prodané kilowatthodiny je kousek určen na budoucí
likvidaci odpadu a celé elektrárny po skončení provozu. V České republice to činí
10 haléřů na každou kilowatthodinu. Jaderná energetika tak pamatuje na budoucnost. Je
to zodpovědný a v celém průmyslu ojedinělý přístup.
|