BÝVALÝ ÚVVVR
V roce 1919 byl založen Státní radiologický ústav, jedno z prvních výzkumných
pracovišť nově vzniklého Československa. Ten byl v roce 1959 přejmenován na Ústav
pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů (ÚVVVR), jehož činnost se spolu se
zaváděním nových jaderných metod stále rozšiřovala.
 |
Budovy bývalého Ústavu pro
výzkum, výrobu a využití radioizotopů v Radiové ulici
v Praze 10. |
V roce 1992 se v souvislosti s privatizací a s uvolněním trhu ÚVVVR rozpadl.
Na jeho dlouhodobou tradici ve vysoce kvalifikovaném zacházení s radioaktivními
látkami dnes navazuje několik nových společností, z nichž většina sídlí přímo
v prostorách bývalého ÚVVVR v Radiové ulici v Praze 10. Především jde o akciovou
společnost Nycom, která se stala právním nástupcem (řekněme
hlavním dědicem) ÚVVVR.
V popisu její práce jsou dnes tři hlavní úkoly:
- výroba značených sloučenin.
Společnost Nycom vyrábí speciální organické sloučeniny značené radioizotopy 14C
nebo 3H. Tyto značené organické sloučeniny jsou pak zářícími
"stopaři", kteří přesně sledují pohyb a chemické chování svých
neaktivních partnerů. Jsou tak nezastupitelnými pomocníky v chemickém výzkumu i ve
výrobě, stejně jako řežská radiofarmaka v medicíně.
- distribuce radioaktivních látek po
naší republice.
- radioaktivní odpady. Nycom, a.s., je
státem pověřena svozem, zpracováním a bezpečným uložením radioaktivních odpadů
pocházejících z mimoenergetické oblasti, tedy hlavně z medicíny a z průmyslu. Má
ve správě dvě podzemní úložiště radioaktivních odpadů, o kterých se můžete
dočíst ve třetím díle jaderné řady encyklopedie. Obě již brzy předá Správě
úložišť, novému státnímu podniku, který vznikne podle tzv. Atomového zákona.
 |
Horké komory společnosti
Isotrend: manipulátory a průhledy z olovnatých skel... |
Na práci s velmi vysokými aktivitami je zaměřena společnost Isotrend,
která od ÚVVVR převzala velké horké komory (největší na území naší republiky)
s nadstandardními stínícími i transportními možnostmi. Díky tomu se Isotrend může
věnovat mimo jiné výrobě vysoce aktivních uzavřených zářičů pro použití v
medicíně i v průmyslu. Pro tyto zářiče společnost Isotrend zajišťuje také
distribuci, transport, testování, bezpečné skladování, likvidaci a další
speciální služby.
Výrobě zářičů o nízkých aktivitách se věnuje společnost Sorad.
Úspěšné jsou u nás i v zahraničí jejich požární hlásiče (ionizační detektory
kouře), které používají jako ionizační zdroj alfazářič 241Am. Sorad
ovšem vyrábí také neutronové zářiče typu Am-Be, které vyzařují neutrony v
důsledku jaderné reakce berylia s alfa-částicí, vyzářenou americiem. Zářiče
neutronů se využívají při měření vlhkosti, v geologii, ve výzkumu či ke kontrole
detektorů neutronů. Výrobě a distribuci zářičů zejména pro lékařské využití
se věnuje i několik dalších společností, např. Cesio, Eurorad či
společnost Teragam, která nabízí dokonce kompletní přístroj pro
lékařské ozařování kobaltem (k této lékařské aplikaci se ještě vrátíme).
Velmi zajímavé jsou jaderné metody, kterými se zabývá společnost Artim:
- radiační sterilizace.
Přesně definovaným ozářením je možné dokonale sterilizovat (tj. zbavit
nebezpečných mikroorganismů) například chirurgické rukavice, injekční
stříkačky, exotická koření nebo třeba historicky cenné dřevěné předměty.
Kromě společnosti Artim provádí radiační sterilizaci i společnost Bioster ve velké
ozařovně ve Veverské Bítýšce.
- radiační radikálová polymerace.
Ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie Akademie věd vyvíjejí odborníci
Artimu jedinečné postupy polymerace organických látek pomocí přesně definovaného
záření. Tak je možné vyrábět například mikroskopické polymerní kuličky, na
kterých lze testovat obranné mechanismy lidského organismu, nebo síťované polymerní
gely (ty lze přirovnat k nesmírně jemné houbě). Síťovaný gel je mimo jiné možné
napustit vybraným lékem a umístit v blízkosti nemocného orgánu, kde se lék z gelu
samovolně a přiměřenou rychlostí vymývá.
- stopovací metody. Artim
provádí měření průtoků kapalin pomocí tzv. radioindikátorových metod v
potrubních systémech, v řekách, u výpustí přehrad či při odplavování popílku
uhelných elektráren. Radioindikátor je vhodný radioaktivní prvek, který lze přesně
sledovat pomocí detektoru radiace. Vhodným radioindikátorem je např. 82Br,
který lze vyrábět v řežském reaktoru a který má poločas rozpadu 36 hodin, tedy
dobu dostatečnou pro měření, ale krátkou z hlediska přírodního prostředí. Navíc
platí, že jediný gram bromoaktivní soli bohatě stačí na sledování až 50 km
úseku řeky. Podobné stopovací metody jsou velmi žádané i při seřizování
rozsáhlých potrubních sítí nebo při hledání netěsností dálkových potrubí i
kabelů (pomocí plynných radioindikátorů).
 |
...a otevřená horká komora s
kontejnerem pro transport radioaktiních materiálů. Všimněte si mohutných zdí !!! |
Další společnost, Immunotech, se úspěšně zabývá
výrobou a kompletováním moderních radiodiagnostických souborů. Používaná metoda
je neobvykle přesná: umožňuje identifikovat hledanou biologickou látku, i když je
přítomna jen jedinou molekulou v bilionu (tedy v milionu milionů) jiných molekul!
Využívají se k tomu nejcitlivější mechanismy samotné přírody látku vyhledá
její biologická protilátka. Vybrané biologické látky jsou zpravidla značeny
radioizotopem jódu 125I, který má záření o nízké energii (lze jej
odstínit obyčejným plexisklem) a vhodný poločas rozpadu (60,5 dne). Metoda se
používá např. při vyšetřování žláz s vnitřní sekrecí, při průběžném
sledování úrovně léčiva v organismu nebo při včasné detekci infarktu. Většina
produkce jde na vývoz, přestože diagnostické soubory této společnosti odebírají
všechny velké nemocnice v naší republice.
Součástí ÚVVVR byla i Celostátní služba osobní dozimetrie (CSOD),
dnes samostatná organizace specializovaná na měření dávek, které obdrží lidé
pracující s nebezpečným zářením. Tato společnost zpracovává ročně asi 200
tisíc dozimetrů od 20 tisíc osob, které jsou v naší republice vystaveny riziku
ozáření. Pro měření dávkových ekvivalentů u těchto osob (dávek přepočtených
na zdravotní rizika) se používají následující dozimetrické systémy:
- filmové dozimetry s českými
dozimetrickými filmy FOMA, které zaznamenávají vysokoenergetické fotony (rentgenové
a gama záření), elektrony (beta záření a tepelné neutrony,
- termoluminiscenční dozimetry
z fosfátového skla, které evidují vysokoenergetické fotony,
- neutronové dozimetry, které
doplňují filmové dozimetry o měření rychlých neutronů.
 |
Příprava přesného
kalibračního měření v Českém metrologickém institutu. |
Společnost CSOD také eviduje a vždy začátkem roku zasílá všem podnikům, pro
které provádí dozimetrii, roční přehledy dávek sledovaných pracovníků. Z
hlediska přesnosti měření byla CSOD zařazena Mezinárodní
agenturou pro atomovou energii mezi nejlepší.
V areálu sídlí i Český metrologický institut - Inspektorát pro ionizující
záření (ČMI-IIZ), který zabezpečuje pořádek a přesnost v oboru měření
radioaktivity a dozimetrie. Základem jeho práce je rozvíjení státních etalonů, tedy
přístrojů, které definují vzorová měření. Etalony zde vzorově určují aktivitu
(jednotka becquerel, Bq), expozici a dávku fotonového záření (jednotka gray, Gy) a
dávkový ekvivalent neutronového záření (jednotka sievert, Sv). ČMI-IIZ provádí i
zkoušky pro nově dodávané měřicí systémy a pravidelné kontroly a kalibraci
(přiřazení odpovídajících číselných hodnot ke stupnici) u již používaných
přístrojů. Pod dohledem této organizace jsou například přístroje, které
průběžně měří aktivitu plynných i kapalných výpustí z elektrárny Dukovany. ČMI-IIZ dodává také
přesné radioaktivní etalony (vzory) pro všechny organizace, které potřebují stále
ověřovat kvalitu svých měřicích přístrojů, tedy pro průmysl, pro zdravotnictví
i pro výzkum.
|