BÝVALÝ ÚVVVR

V roce 1919 byl založen Státní radiologický ústav, jedno z prvních výzkumných pracovišť nově vzniklého Československa. Ten byl v roce 1959 přejmenován na Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů (ÚVVVR), jehož činnost se spolu se zaváděním nových jaderných metod stále rozšiřovala.

Budovy bývalého Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů v Radiové ulici v Praze 10.

V roce 1992 se v souvislosti s privatizací a s uvolněním trhu ÚVVVR rozpadl. Na jeho dlouhodobou tradici ve vysoce kvalifikovaném zacházení s radioaktivními látkami dnes navazuje několik nových společností, z nichž většina sídlí přímo v prostorách bývalého ÚVVVR v Radiové ulici v Praze 10. Především jde o akciovou společnost Nycom, která se stala právním nástupcem (řekněme hlavním dědicem) ÚVVVR.
V popisu její práce jsou dnes tři hlavní úkoly:

• výroba značených sloučenin. Společnost Nycom vyrábí speciální organické sloučeniny značené radioizotopy ¹⁴C nebo ³H. Tyto značené organické sloučeniny jsou pak zářícími "stopaři", kteří přesně sledují pohyb a chemické chování svých neaktivních partnerů. Jsou tak nezastupitelnými pomocníky v chemickém výzkumu i ve výrobě, stejně jako řežská radiofarmaka v medicíně.
• distribuce radioaktivních látek po naší republice.
• radioaktivní odpady. Nycom, a.s., je státem pověřena svozem, zpracováním a bezpečným uložením radioaktivních odpadů pocházejících z mimoenergetické oblasti, tedy hlavně z medicíny a z průmyslu. Má ve správě dvě podzemní úložiště radioaktivních odpadů, o kterých se můžete dočíst ve třetím díle jaderné řady encyklopedie. Obě již brzy předá Správě úložišť, novému státnímu podniku, který vznikne podle tzv. Atomového zákona.

Horké komory společnosti Isotrend: manipulátory a průhledy z olovnatých skel...

Na práci s velmi vysokými aktivitami je zaměřena společnost Isotrend, která od ÚVVVR převzala velké horké komory (největší na území naší republiky) s nadstandardními stínícími i transportními možnostmi. Díky tomu se Isotrend může věnovat mimo jiné výrobě vysoce aktivních uzavřených zářičů pro použití v medicíně i v průmyslu. Pro tyto zářiče společnost Isotrend zajišťuje také distribuci, transport, testování, bezpečné skladování, likvidaci a další speciální služby.
Výrobě zářičů o nízkých aktivitách se věnuje společnost Sorad. Úspěšné jsou u nás i v zahraničí jejich požární hlásiče (ionizační detektory kouře), které používají jako ionizační zdroj alfazářič ²⁴¹Am. Sorad ovšem vyrábí také neutronové zářiče typu Am-Be, které vyzařují neutrony v důsledku jaderné reakce berylia s alfa-částicí, vyzářenou americiem. Zářiče neutronů se využívají při měření vlhkosti, v geologii, ve výzkumu či ke kontrole detektorů neutronů. Výrobě a distribuci zářičů zejména pro lékařské využití se věnuje i několik dalších společností, např. Cesio, Eurorad či společnost Teragam, která nabízí dokonce kompletní přístroj pro lékařské ozařování kobaltem (k této lékařské aplikaci se ještě vrátíme).

Velmi zajímavé jsou jaderné metody, kterými se zabývá společnost Artim:

• radiační sterilizace. Přesně definovaným ozářením je možné dokonale sterilizovat (tj. zbavit nebezpečných mikroorganismů) například chirurgické rukavice, injekční stříkačky, exotická koření nebo třeba historicky cenné dřevěné předměty. Kromě společnosti Artim provádí radiační sterilizaci i společnost Bioster ve velké ozařovně ve Veverské Bítýšce.
• radiační radikálová polymerace. Ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie Akademie věd vyvíjejí odborníci Artimu jedinečné postupy polymerace organických látek pomocí přesně definovaného záření. Tak je možné vyrábět například mikroskopické polymerní kuličky, na kterých lze testovat obranné mechanismy lidského organismu, nebo síťované polymerní gely (ty lze přirovnat k nesmírně jemné houbě). Síťovaný gel je mimo jiné možné napustit vybraným lékem a umístit v blízkosti nemocného orgánu, kde se lék z gelu samovolně a přiměřenou rychlostí vymývá.
• stopovací metody. Artim provádí měření průtoků kapalin pomocí tzv. radioindikátorových metod v potrubních systémech, v řekách, u výpustí přehrad či při odplavování popílku uhelných elektráren. Radioindikátor je vhodný radioaktivní prvek, který lze přesně sledovat pomocí detektoru radiace. Vhodným radioindikátorem je např. ⁸²Br, který lze vyrábět v řežském reaktoru a který má poločas rozpadu 36 hodin, tedy dobu dostatečnou pro měření, ale krátkou z hlediska přírodního prostředí. Navíc platí, že jediný gram bromoaktivní soli bohatě stačí na sledování až 50 km úseku řeky. Podobné stopovací metody jsou velmi žádané i při seřizování rozsáhlých potrubních sítí nebo při hledání netěsností dálkových potrubí i kabelů (pomocí plynných radioindikátorů).

...a otevřená horká komora s kontejnerem pro transport radioaktiních materiálů. Všimněte si mohutných zdí !!!

Další společnost, Immunotech, se úspěšně zabývá výrobou a kompletováním moderních radiodiagnostických souborů. Používaná metoda je neobvykle přesná: umožňuje identifikovat hledanou biologickou látku, i když je přítomna jen jedinou molekulou v bilionu (tedy v milionu milionů) jiných molekul! Využívají se k tomu nejcitlivější mechanismy samotné přírody látku vyhledá její biologická protilátka. Vybrané biologické látky jsou zpravidla značeny radioizotopem jódu ¹²⁵I, který má záření o nízké energii (lze jej odstínit obyčejným plexisklem) a vhodný poločas rozpadu (60,5 dne). Metoda se používá např. při vyšetřování žláz s vnitřní sekrecí, při průběžném sledování úrovně léčiva v organismu nebo při včasné detekci infarktu. Většina produkce jde na vývoz, přestože diagnostické soubory této společnosti odebírají všechny velké nemocnice v naší republice.
Součástí ÚVVVR byla i Celostátní služba osobní dozimetrie (CSOD), dnes samostatná organizace specializovaná na měření dávek, které obdrží lidé pracující s nebezpečným zářením. Tato společnost zpracovává ročně asi 200 tisíc dozimetrů od 20 tisíc osob, které jsou v naší republice vystaveny riziku ozáření. Pro měření dávkových ekvivalentů u těchto osob (dávek přepočtených na zdravotní rizika) se používají následující dozimetrické systémy:

• filmové dozimetry s českými dozimetrickými filmy FOMA, které zaznamenávají vysokoenergetické fotony (rentgenové a gama záření), elektrony (beta záření a tepelné neutrony,
• termoluminiscenční dozimetry z fosfátového skla, které evidují vysokoenergetické fotony,
• neutronové dozimetry, které doplňují filmové dozimetry o měření rychlých neutronů.

Příprava přesného kalibračního měření v Českém metrologickém institutu.

Společnost CSOD také eviduje a vždy začátkem roku zasílá všem podnikům, pro které provádí dozimetrii, roční přehledy dávek sledovaných pracovníků. Z hlediska přesnosti měření byla CSOD zařazena Mezinárodní agenturou pro atomovou energii mezi nejlepší.
V areálu sídlí i Český metrologický institut - Inspektorát pro ionizující záření (ČMI-IIZ), který zabezpečuje pořádek a přesnost v oboru měření radioaktivity a dozimetrie. Základem jeho práce je rozvíjení státních etalonů, tedy přístrojů, které definují vzorová měření. Etalony zde vzorově určují aktivitu (jednotka becquerel, Bq), expozici a dávku fotonového záření (jednotka gray, Gy) a dávkový ekvivalent neutronového záření (jednotka sievert, Sv). ČMI-IIZ provádí i zkoušky pro nově dodávané měřicí systémy a pravidelné kontroly a kalibraci (přiřazení odpovídajících číselných hodnot ke stupnici) u již používaných přístrojů. Pod dohledem této organizace jsou například přístroje, které průběžně měří aktivitu plynných i kapalných výpustí z elektrárny Dukovany. ČMI-IIZ dodává také přesné radioaktivní etalony (vzory) pro všechny organizace, které potřebují stále ověřovat kvalitu svých měřicích přístrojů, tedy pro průmysl, pro zdravotnictví i pro výzkum.