dnes je čtvrtek 4. června 2020, svátek má Dalibor  2:51  
    Encyklopedie Energie  -> Výklad
        
     Rozšířené hledání
     Menu
  Encyklopedie Energie
    Výklad
    Slovník
    Pokusy
    O encyklopedii
    RAO
    Schémata Elektráren
  Bheliom
  Objednávka

JAK VYPADÁ ATOM

Dnes už o atomech víme samozřejmě mnohem více, a tak si některé z nich můžeme představit. Hned zpočátku musíme uvést na pravou míru tvrzení o jejich nedělitelnosti atomy jsou sice základními "cihlami" hmoty, jsou však ještě dále rozložitelné.
Každý atom obsahuje jádro složené z protonů a neutronů. Protony jsou kladně nabité elektrické částice, neutrony jsou elektricky neutrální. Okolo jádra obíhají po různě vzdálených drahách záporně nabité elektrony. Počty protonů a elektronů se sobě rovnají, jsou však různé u atomů jednotlivých prvků. Moderní fyzika zná ještě další částice, pro naši představu však tyto nejzákladnější zatím stačí.

        Bohrův model atomu vodíku.

Rozměry atomu jsou skutečně nepatrné. Průměr atomu je asi 10-6 až 10-10 mm. Průměr jeho jádra je ještě menší, asi 10-11 či 10-15 mm. Průměr jádra se, jak je vidět, od průměru celého atomu velmi liší. Můžeme si ho představit jako špendlíkovou hlavičku ve středu koule o průměru 100 metrů. Přitom je v jádru soustředěna takřka veškerá hmotnost atomu. I ta je samozřejmě nepatrná. Jako hmotnost atomu vodíku se uvádí 1,67 kvadriliontin gramu, což se pro lepší představu dá napsat takto:
0,000 000 000 000 000 000 000 001 67 g.
Atom kyslíku je asi dvanáctkrát těžší, ale ani jej bychom asi nezvážili doma v kuchyni.

 

První krok stranou - W. C. Röntgen

Wilhelm Conrad Röntgen (1845 - 1923) pocházel z holandské rodiny usazené v Německu. Byl to nejen skvělý vědec, ale i mimořádně charakterní a obětavý člověk. V 17 letech ho vyloučili z gymnaziálních studií, protože odmítl prozradit spolužáka, který nakreslil na tabuli výsměšnou karikaturu jednoho profesora. Nesložil tak maturitu, což mu pak po léta činilo značné potíže.

I tak se však nakonec stal řádným univerzitním profesorem. Jeho objev nového typu záření - paprsků X - posunul možnosti lékařské vědy na mile kupředu. Paprsky pronikající měkkými tkáněmi lidského těla a vytvářející obraz vnitřních orgánů otevřely lékařům úplně nový svět. Za svůj objev nepřijal Röentgen sebemenší odměnu, dokonce i Nobelovu cenu, kterou byl vyznamenán v roce 1901, věnoval celou univerzitě. Odmítl také nabízený šlechtický titul, aby nakonec ve všeobecné nouzi, která po první světové válce Německo postihla, zemřel v nedostatku.




simopt@simopt.cz
    Zajímavé odkazy Reklama na energyWebu    
    Počítadlo přístupů
   
21004210

Creative Commons License
energyWeb is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.
Based on a work at http://www.energyweb.cz. Permissions beyond the scope of this license may be available at www.energyweb.cz.