dnes je úterý 2. června 2020, svátek má Jarmil  0:26  
    Encyklopedie Energie  -> Výklad
        
     Rozšířené hledání
     Menu
  Encyklopedie Energie
    Výklad
    Slovník
    Pokusy
    O encyklopedii
    RAO
    Schémata Elektráren
  Bheliom
  Objednávka
Spotřeba kyslíku u savce a ještěrky srovnatelných velikostí. S narůstající rychlostí pohybu vykazují oba její obdobné přírůstky. K extrapolaci na nulovou rychlost savec vykazuje vyšší spotřebu (a tedy míru metabolismu) oproti odpočinku než ještěrka.

CO URČUJE TEPLOTU TĚLA?

 

Studenokrevnost a teplokrevnost nabízí živočichům v odlišných podnebích odlišné výhody. V tropech studenokrevní plazi úspěšně dostihují nebo dokonce předčí savce v hojnosti druhů i množství jedinců. Tohoto úspěchu zřejmě dosahují díky větší úspoře energie, neboť ji nemusí věnovat na zvýšení teploty těla a mohou ji vynakládat na rozmnožování a jiné aktivity umožňující jejich přežití. V mírných a studených podnebích jsou však mnohem méně úspěšní. Čím dále postupujeme od rovníku, tím více převládají teplokrevní. V polárních oblastech se již plazi ani hmyz nevyskytují. Teplokrevní ovšem v chladném podnebí vyzařují teplo do prostředí, čímž dochází ke zbytečným ztrátám. Proto vyvinuli různé způsoby, jak se tomu bránit.

 

Vztahy mezi teplotou těla a teplotou okolí u teplokrevných a studenokrevných (obecně).

Teplota těla

Teplota těla živočichů, ať studenokrevných nebo teplokrevných, závisí na množství tepla vznikajícího na jednotku jeho hmotnosti. Jelikož se tkáně skládají převážně z vody, tepelná kapacita v teplotním rozmezí 0 až +40 ° C činí přibližně 4,2 J/1° C/g, tedy množství tepla, které musí vyrobit jeden gram tkání, aby zvýšil svou teplotu o jeden stupeň. Z toho vyplývá, že čím větší zvíře, tím větší je produkce tepla. Změny teploty organismu pak závisí na produkci tepla pomocí metabolismu, na příjmu tepla z okolí a na jeho ztrátě do okolí. Samotnou výrobu tepla ovlivňuje chování (třeba cvičení, vyhřívání na slunci), autonomní mechanismy (zvýšené využití uložených energetických rezerv, průtok krve povrchem, pocení) a adaptivní mechanismy (aklimatizace a hormonální změny), které jsou jednak pomalejší než předchozí mechanismy, jednak vedou ke změně základního metabolismu.

Přenos tepla do živočicha nebo z něho závisí na třech faktorech:

Vztahy mezi teplotou těla a vnější teplotou u různých druhů savců a studenokrevných. Vačnatci a savci z řádu ptakořitných vykazují dočasné teplokrevné a studenokrevné chování.
  1. Na velikosti povrchu těla. Plocha připadající na určitou hmotnost se zmenšuje se zvýšenou hmotností těla. U malých zvířat tak na drobné tělíčko připadá velká plocha kůže, čímž dochází k velkému odlivu tepla - musí se mnohem více pohybovat, aby si vyrobila dostatečné množství tepla.
  2. Na teplotním rozdílu. Čím je teplota zvířete bližší teplotě prostředí, tím méně tepla se vyzáří z jeho těla.
  3. Na tepelné vodivosti povrchu. Povrchové tkáně studenokrevných jsou vysoce tepelně vodivé, a proto mají stejnou teplotu jako jejich okolí. U teplokrevných se ke zmenšení vodivosti vyvinulo peří, kožich nebo tuk. Tato izolace rozkládá teplotní rozdíl těla a okolí na několik milimetrů až centimetrů tak, aby teplotní spád nebyl příliš prudký a ztráty byly menší. Peří i kožich navíc zachycují vzduch, který má malou tepelnou vodivost a zmenšuje prostup tepla.




simopt@simopt.cz
    Zajímavé odkazy Reklama na energyWebu    
    Počítadlo přístupů
   
20976432

Creative Commons License
energyWeb is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.
Based on a work at http://www.energyweb.cz. Permissions beyond the scope of this license may be available at www.energyweb.cz.