MOKRÁ VÁPENCOVÁ VYPÍRKA SPALIN

Tato metoda patří v současné době k nejrozšířenějším jak v Evropě, tak v USA i Japonsku. Reakčním činidlem, na který se oxid siřičitý (SO₂) zachycuje, je vodní suspenze jemně mletého vápence a produktem odsíření je i hydrát síranu vápenatého (CaCO₄ x 2 H₂O), tzv. energosádrovec.
Účinnost zachycení SO₂ je vysoká dosahuje až 96 % při současně vysokém využití reakčního činidla vápence. Produkt odsíření, energosádrovec, je velmi dobře využitelný zejména ve stavební výrobě, kde plně nahradí používaný přírodní sádrovec. Energosádrovec je využíván jako přísada při výrobě cementu a sádry.

Schéma odsíření mokrou vápencovou cestou.

Principem odsiřování je vypírání plynného oxidu siřičitého (SO₂), obsaženého ve spalinách vodní vápencovou suspenzí (CaCO₃ + H₂O) za vzniku roztoku hydrogensiřičitanu vápenatého Ca(HSO₃)₂. Tento proces je možné vyjádřit souhrnnou chemickou rovnicí:
2SO₂ + CaCO₃ + H₂O = Ca(HSO₃)₂ + CO₂
Hydrogensiřičitan vápenatý Ca(HSO₃)₂ je poměrně dobře rozpustná sůl, kterou lze snadno oxidovat již v odsiřovacím reaktoru a tak získat dihydrát síranu vápenatého, energosádrovec. Proces oxidace vyjadřují dvě rovnice:
Ca(HSO₃)₂ + 0,5O₂ +2 H₂OCaSO₄ x 2H₂O + H₂SO₃
Ca₂⁺ + HSO₃^- + OH^- + 0,5O₂ + H₂OCaSO₄ x 2H₂O
Čistota energosádrovce je vysoká, protože jde o krystalizaci z roztoku. Aby popsaný princip zdárně fungoval a produktem odsiření byl žádoucí energosádrovec, je nutné ve vodní suspenzi odsiřovacího zařízení udržovat "kyselé prostředí" s hodnotou pH pohybující se v rozmezí 3, 5 až 5,0. Toto prostředí je jednou z rozhodujících skutečností, majících za následek silné korozní napadání ocelových částí odsiřovacího zařízení a jejich znehodnocování. Ochrana zařízení stojí značné úsilí i prostředky.