JAKÝM ENERGIÍM A PŘEMĚNÁM TEDY PATŘÍ BUDUCNOST

V důsledku nízké hustoty toku energie zklamaly pokusy s elektrárnami využívajícími rozdílu teplot mořské vody na hladině a v hlubinách, stejně jako pokusy s vlnovými elektrárnami. Největší z nich se roku 1995 po uvedení do chodu u skotského pobřeží náporem vln převrhla a zničila. Přílivové elektrárny lze budovat s obrovskými náklady jen na omezeném počtu míst v nehlubokých zátokách s vysokým rozdílem hladin při přílivu a odlivu. Vychvalované spalování biomasy vede k nadprodukci "skleníkových plynů" při jejím spalování a navíc svět bude k ukojení hladu rychle přibývajících obyvatel planety brzo potřebovat každý plošný kilometr půdy spíše pro produkci potravin.

Odpověď na otázku, jaký proces přeměn je vůbec nejúčinnější, tj. má hustotu toku energie nejvyšší, zní: štěpení uranu! V současné době probíhá ve 450 jaderných blocích, které kryjí celosvětovou spotřebu elektřiny ze 17 %. Připravovaná druhá generace reaktorů s rychlými neutrony navíc slibuje až sedmdesátkrát lepší využití dostupných zásob uranu. I u reaktorů s pomalými neutrony se připravují typy se zvýšenou bezpečností a s prodlouženou životností. Ve vyhlídce má jaderná energetika i revoluční typ reaktorů s podkritickým množstvím paliva, které se budou udržovat v chodu pomocí urychlovačů a které možná dokáží spalovat i produkty štěpení, včetně již vyhořelých statisíců palivových článků, uložených prozatímně v meziskladech.