TECHNOLOGIE PRO SNIŽOVÁNÍ EMISÍ SO₂ A  NO_x

V případě uhelné elektrárny existují v podstatě čtyři základní směry vedoucí ke snížení emisí SO₂ a NO_x :

• snížení obsahu síry v uhlí,
• odsiřování spalin,
• denitrifikace spalin,
• nové technologie.

Snížení obsahu síry v uhlí

Abychom snížili množství SO₂ vzniklé spálením uhlí, lze k tomu použít některou z úpravárenských metod, snižujících obsah síry v uhlí současně se zvyšováním jeho výhřevnosti a odstraněním nehořlavých látek v něm obsažených. Síra se vyskytuje v uhlí v pyritické formě (FeS₂), v různých organických sloučeninách, ve formě síranů a může byt i v čisté formě. Předpokládá se, že veškerá síra v palivu přechází při spalování ve velkých topeništích do spalin ve formě SO₂ a malá část, u hnědého uhlí asi 5 %, přechází do popela. Obsah síry v uhlí kolísá podle druhu i místa původu a pohybuje se v rozmezí 0,5 až 10 % hmotnosti. V černém uhlí je obsah síry nižší než v hnědém, obvykle kolem 1% . Česká hnědá uhlí mají asi 1 až 3 % síry.

	Odsiřovací zařízení v Ledvicích.

Organická síra je součástí uhelné hmoty a činí 30 až 70 % veškeré síry ve většině druhů uhlí. Pyritická síra je minerál v různých, nezřídka mikroskopických velikostech s měrnou hmotností asi 5,0, zatímco maximální měrná hmotnost uhlí je asi 1,8. Právě tohoto rozdílu měrných hmotností se využívá při snižování obsahu pyritu v uhlí tzv. fyzikální separací. Ta se provádí například tak, že se uhlí rozemele a vypere. Proudem kapaliny jsou unášeny pouze ty částice uhlí, které prakticky neobsahují zrnka pyritu, zatímco těžší zrnka pyritu a další minerální látky se usazují. Tímto způsobem lze snížit obsah pyritu v uhlí o 30 až 60 %, ale za cenu vysokých energetických ztrát.