Ganymed, Jupiterův měsíc, je větší než Merkur i Pluto a jen o málo menší než Mars. Může obsahovat více vody než všechny oceány na Zemi dohromady. Jupiterův měsíc je však tak chladný, že voda na jeho povrchu je zmrzlá. Jakákoliv kapalná voda by se skrývala asi 100 kilometrů pod jeho kůrou. Předchozí výzkumy naznačovaly, že led na povrchu Ganymedu by se mohl změnit z pevného skupenství přímo na plyn a přeskočit kapalnou formu, takže vodní pára by mohla tvořit část řídké atmosféry obřího měsíce. Důkazy o této vodě však dlouho byly nepolapitelné – až dosud. Ganymed má slaný podpovrchový oceán, který může obsahovat organické sloučeniny. Juno, kosmická sonda NASA, detekovala soli a organické sloučeniny na povrchu Ganymedu během průletu v červnu 2021, při kterém analyzovala Ganymed pomocí spektrometru JIRAM (Jovian InfraRed Auroral Mapper), což je přístroj určený ke studiu chemického složení a interakcí v atmosféře Jupiteru a jeho měsíců. A skutečně našla, že Ganymed má pod svou ledovou kůrou obrovský oceán.

Podle údajů předložených týmem Atlas VPN mělo v roce 2023 svobodný přístup k internetu pouze 17 % uživatelů internetu (ze 70 sledovaných zemí). Podmínky pro lidská práva online se zhoršují již 13. rokem, přičemž nejvyšší zhoršení nastalo v Íránu, následovaném Filipínami, Běloruskem, Kostarikou a Nikaraguou.

Pětidenní mise Integrated Safety Assessment for Research Reactors (INSARR) posoudila na žádost Filipínského institutu jaderného výzkumu (PNRI) renovovaný výzkumný jaderný reaktor PRR-1 SATER. Mise, která skončila 17. listopadu, přezkoumala regulační dohled, systém řízení a školení a kvalifikace. Zahrnovala také technické aspekty, jako jsou výsledky uvádění do provozu, údržbu, provozní postupy, využití a experimenty, radiační ochranu a havarijní plánování. Tým mise sestával ze tří odborníků z Číny, Nizozemska a Spojených států amerických a jednoho zaměstnance MAAE. Provoz nově upraveného výcvikového zařízení je pro Filipíny významným milníkem po téměř čtyřech desetiletích odstavení reaktoru.

Jaderná energetika se vyšvihla na přední stránky světových novin na konferenci COP28 v Dubaji, kde se 2. prosince sešli lídři 22 zemí ze čtyř kontinentů, aby oznámili deklaraci  o globálním ambiciózním cíli ztrojnásobit do roku 2050 celosvětovou kapacitu jaderné energie, aby byly splněny klimatické cíle a energetické potřeby. Toto přelomové prohlášení vyzvalo Světovou banku, regionální rozvojové banky a mezinárodní finanční instituce, aby zahrnuly jadernou energii do svých půjček, a zároveň zdůraznilo potřebu bezpečných dodavatelských řetězců, aby se urychlilo zavádění této technologie.

Lidstvo produkuje stále víc odpadu. Podle posledních relevantních údajů je ho ročně přes dvě miliardy tun a odhady do roku 2050 naznačují nárůst o téměř 70 %. Kromě toho, že celý svět řeší problém „kam s ním“, jsou skládky mimo jiné také zdrojem více než 5 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Podle vědců by investice do příslušných technologií mohly přeměnit ekonomické a ekologické problémy s odpadem v čistá energetická, ale i sociální aktiva. Zhruba jedna třetina odpadů pochází ze zemí s vysokými příjmy, které představují pouhých 16 % světové populace. Problémy s odpady však mají největší dopad na komunity s nízkými příjmy. Čistá energie z odpadů proto může podle vědců nejen přispět k dekarbonizaci sektorů s vysokými emisemi, ale i vytvářet dobře placená pracovní místa.